Červen 2009

1. kapitola: Nový začátek

24. června 2009 v 20:05 | Lizy-chan |  Láska k tanci
Povídka: Láska k tanci...
Kapitola 1: Nový začátek

Bylo mrazivé odpoledne a já neměla co dělat, do školy jsem měla vše hotové, ačkoli škola - co škola, nedostala jsem se na vysokou! Jsem jen v nějakém stupidním nultým ročníku! Doufám, že to k něčemu bude!

Tak tedy, zrovna jsem se vracela z jedné přednášky, tuším že to byla matematika, byla jsem proto dosti otrávená, ale nemyslete si že matiku nemám ráda, právě naopak jen mi trochu dělají potíže jednoduché operace typu sčítání odčítání základní školy..

Nicméně štráduju si to takhle z autobusu a koho nepotkám? Kamarádku ze základní školy se kterou jsem se neviděla, no od základní školy, může to dělat tak čtyři roky. Samosebou jsme se daly do řeči. Mluvily jsme o všem možném co se nám v životě mezitím přihodilo i co nepřihodilo a přišla řada na koníčky. Řekla jsem že, bych hrozně ráda dělala nějaký sport a že jsem se i byla zeptat v místním fotbalovém klubu ale taky že se rozmýšlím, jestli nezačít tančit. Tím se Lily chytla. Nabídla mi, že jestli chci můžu s ní jít dnes na trénink do jedné taneční skupiny. Nebyla jsem proti, rozloučily jsme se a daly si ten den sraz v půl sedmé před barákem.

Doma jsem si sbalila věci na můj první trénink do batohu včetně tepláků, trička, tenisek a asi litrový vody, která je samosebou potřeba. V půl sedmý jsem řekla doma že odcházím na trénink na kraj Prahy. Doma vytřeštily oči a byli v šoku! Byla jsem zasypaná otázkama prý kdy se vrátíš a kam že to jdeš?? a tak podobně. Takové ty rodičovské strachující se otázky které jsou čas od času zbytečné, ale rodičům to nevymluvíte, pořád a pořád se budou vyptávat.

Zamkla jsem a srazila se s Lily před jejím barákem a šly jsme. Byla jsem docela nervózní do čeho jdu. Lily mi celou cestu vyprávěla něco o lidech který dnes potkám. Hlavně vyprávěla o Maxovi, že prý si nemám dělat hlavu z jeho vtípků, že je prý dost v pohodě. Vyprávěla ještě o dalších lidech: Amélii, Vanesse, Joshovi.... a už si nevzpomínám o kom ještě. Max mi nejvíc uvízl v paměti a nejen z Lilynýho vyprávění..

Půl osmá večer... Já konečně začala tančit! Vůbec jsem ještě nenapsala jaký styl - streetdance, to doufám stačí, je to včetně hip hopu, house dance, funky a tak podobně. Představila jsem se a jelikož jsem měla tričko z cyklistickýho kempu - no Max měl takovou poznámku, ale už si jí moc nepamatuju, ale nevadila mi. Ptali se mě jestli jsem někdy tančila. Odpověděla jsem po pravdě, jak jinak - jediný kde jsem tančila byl jeden takový kemp a to dva roky zpátky. Sklidila jsem docela pochvalu, prý že jsem docela dobrá. Nevěřila jsem vlastním uším. Já si totiž tanec hodně užívám ale že by nějak zvlášť šel to ani ne... Ovšem teď když už tancuju déle tak možná nějaké zlepšení i je :-))

Závěrem? Zamilovala jsem se! Stoprocentně do tance... možná i do někoho dalšího než jen do tance... Kdoví? Jedno vím jistě, někoho takovýho jsem ještě nepotkala! A nechci to pokazit! Doufám, že pořád budu tančit a on taky! Tanec mě zvedl ze srabu, zapomněla jsem na můj neúspěch s vysokou školou a letos jsem se díky tanci dostala! (dobrá možná spíš kvůli tomu že jsem se opravdu připravovala, ale neberte mi iluze!)

1. Nebezpečné přátelství

24. června 2009 v 19:40 | Lizy-chan
Kapitola první: Nebezpečné přátelství

Harry byl obyčejný jedenáctiletý kouzelník, který právě cestoval vlakem do Školy Čar A Kouzel. Seděl sám v jednom z posledních kupé a společnost mu dělala jeho velká sněžná sova Hedvika. Během jízdy nikdo nevešel do jeho kupé kromě paní čarodějky, která prodávala sladkosti a Harry si samozřejmě nakoupil tolik kolik se vešlo na sedadlo vedle něj. Později se ve dveřích objevil průvodčí s dívkou s rozcuchanými hnědými vlasy a velkými předními zuby. "Za chvíli budeme v Bradavicích." oznámil průvodčí Harrymu a obrátl se k dívce. "Pojď půjdeme dál." Harryho a dívčiny oči se setkali a zírali na sebe dokud průvodčí netrpělivě nepostrčil dívku ze dveří. Harry se za nimi díval i když odešli a něco mu říkalo že jí od někud zná... Rozhodl se proto po příjezdu do Hradu napsat rodičům. Nemohl na onu dívku přestat myslet a usmyslel si, že zřejmě bude dcera průvodčího. Vlak začal brzdit, až zastavil úplně. Harry posbíral své věci a vyšel na chodbu, kde se rozhlehl hlas: "Veškerá zavazadla nechte ve svém kupé, budou do Hradu dopravena zvlášť..." Tak se Harry jako mnoho jiných prváků vrátil do svého kupé a vyšel ven pouze s brašnou na zádech a stoupl si do fronty za zrzavého chlapce, čekající k opuštění vlaku. Venku Harry jedním okem opět zahlédl tu hnědovlasou dívku a nepatrně se na ní usmál. Dívka se začervenala a úsměv mu oplatila, potom rychle odvrátila pohled. "Ahoj. Já jsem Draco, Draco Malfoy." ozvalo se před Harrym a Harry si všiml že zrzek je pryč a místo něj si stoupl blonďatý chlapec, který ho právě oslovil. "Ahoj." odpověděl Harry a natáhl ruku na pozdrav. Draco ji však nestiskl. "Já vím, kdo jsi, táta mi o tobě všechno řekl.." začal Draco a Harry jen zvedl oči v sloup. "Ty jsi Harry Potter!" dořekl Draco. Harry se na něj podíval stylem, který říkal a co má být. A Draco byl neodbytný. "Budem kámoši? Se vším ti pomůžu.." teď natáhl ruku zas Draco, Harry ji pomalu stiskl a přikývl na znamení přátelství. Nasedli spolu do loďky, která je měla převést k Hradu a Draco se rozpovídal. "Už víš v který koleji budeš? Já bych chtěl být ve Zmijozelu, studovala tam celá naše rodina - po celá staletí..." Harry pokrčil rameny: "Nevím... Taťka mi říkal o všech kolejích a mě připadají všechny dobré. Popravdě jsem o tom ani nepřemýšlel."

Nové dobrodružství začíná

24. června 2009 v 19:38 | Lizy-chan |  Škola Čar a Kouzel
2. kapitola - Nové dobrodružství začíná

Vlak se dal do pohybu, Jess seděl v prefektském kupé spolu s Harrym a dvěma dalšími chlapci a jednou dívkou. "To je Jesse" představil Jesseho Harry a postupně se představovali ostatní. "Těší mě, jmenuji se Hermiona Grangerová." řekla hnědovlasá dívka naproti Harrymu u dveří. "Ronald Weasley, ale říkej mi Ron, ahoj" představil se rusovlasý chlapec vedle Hermiony. "A já jsem Seamus, Seamus Finnigan" doplnil představování poslední blonďatý chlapec a rozevřely se dveře kupé. "Rachel!" vykřilkl překvapeně Jesse. Rachel se usmála a vešla do kupé následována Nevillem. "Neříkal jsem ti to?" zašeptal Jessemu Harry do ucha. Představování začlo nanovo a nakonec si Rachel přisedla vedle Hermiony.

Vstup do čarodějného světa

5. června 2009 v 22:49 | Lizy-chan |  Škola Čar a Kouzel
1. kapitola: Vstup do čarodějného světa

"Pospěš si, Rachel!" křikl Jess aby popohnal svou sestru dvojče, která byla vždy všude poslední a vše jí trvalo déle než ostatním. A sám nervózně postával před palubní kontrolou letenek. Jess a Rachel byli na cestě do Anglie, kde od října mají začít svůj studentský život na jedné z prestižních univerzit v Londýně.

"Co ti tak dlouho trvalo..?!" sjel ji pohledem, když Rachel konečně dorazila k turniketu a dávala letušce svou palubní letenku. Rachel se na svého bratra jen usmála, obešla jej a nastoupila do letadla.

"Ženský.." zamumlal si pro sebe Jess a nastoupil i on. V letadle si přisedl ke své sestře na své palubní místo a za okamžik se ozval kapitán s přáním hezkého letu a poté letušky s připomenutím že jelikož se bude startovat, se mají všichni připoutat. Celou cestu Jess ani Rachel nepromluvili ani se na sebe podívali, teprve když přistáli a stáli ve frontě lidí čekající až vystoupí z letadla řekla znenadání Rachel: "Začíná nám nový život v novém světě, bráško..." Ani neměla ponětí, v jak novém světě se to doopravdy za chvíli ocitnou.

"Kamže máme jet..?" zeptal se Jess a nervózně se díval do mapy londýnského metra, který se podobal spíše bludišti.

"Není to nádhera!!" rozplývala se Rachel nad londýnským metrem, dál postupovala po nástupišti vpřed a nevšímala si svého nervózního bratra.

"Rachel Elizabeth Cleeverová!!! Okamžitě se zastav a řekni mi kam máme jet!" zařval trochu víc hlasitě než původně chtěl Jess. Rachel se otočila a s ledovým klidem ukázala rukou směrem doleva. Jess stočil vozík s kufry doleva směrem za Rachel. "Díky, žes mi odpověděla a jak se jmenuje ta stanice, kde máme vystoupit?"

"King´s cross.." odpověděla prostě Rachel a ponořila se do knihy, kterou dostala k narozeninám o královně Viktorii.

Stanice ubíhaly a stále ani jeden ze sourozenců neřekl ani slovo. Až se ozvalo King´s cross, řekla Rachel: "Věříš na magii, Jessie?" Jess se po ní podíval a řekl: "Na tyhle pohádky jsi trochu stará, nemyslíš? Raděj pojď.." a odtáhl Rachel z vagónu a za nimi se zavřely dveře.

"Rachel, kam zas jdeš? Jestli vím, tak je to nástupiště číslo...." zahrabal v kapse aby vytáhl jízdenku.

"Kolik..?"

Jess zalapal po dechu. "Rachel..."
Rachel se otočila a šla k Jessovi, zjistit proč tak ztuhl. "Co se děje...?" zeptala se když došla přímo k němu. Jess jí ukázal jízdenku a Rachel si ji od něho vzala. A když dlouho nic neříkala protrhl ticho Jess: "Byla tam trojka..." Rachel se jen usmála. "A není to jedno?" otočila se na podpatku a zamířila k přepážkám 9 a 10. "Počkej přec!" křikl za ní Jess, ale taky otočil vozík s jejich zavazadly a zamířil za Rachel. "Tak kde to je..?" zeptal se Jess a rozhlídl se. Viděl ovšem jen nástupiště devět na jedné straně a deset na druhé. "Řekla bych že je to mezi nimi.." zašeptala Rachel. "Ano, logicky je 9 a třičtvrtě mezi devítkou a desítkou Rachel, ale mezi nimi nic není..." Rachel se usmála. "Ale je, copak nevidíš tu zeď?" a zamrkala. "Podle mě musíme projít skrz..."
Jess vytřeštil oči. "Děláš si srandu!!??" Rachel zavrtěla pomalu hlavou. "Buď jdeš se mnou nebo jdu sama, dej mi můj kufr, prosím tě"
"Rachel, pěkně se tu zesměšníme, vážně bysme měli jít na nástupiště číslo tři! Na tohle už jsme moc staří! Co si o tobě - nás pomyslí až narazíme do zdi?!" To už se Rachel pomalu rozešla ke zdi mezi nástupištěmi 9 a 10. Byla už skoro u ní když v tom jí někdo strhl stranou. "Nejsi blázen??" obořil se na ní tmavovlasý kluk. "Co si o sobě myslíš?!" obořila se zas na něj Rachel když se sbírala ze země. Podívala se mu přímo do očí a zalapala po dechu. "Cožpak jsi se úplně zbláznila???" vyjel na Rachel zas ten kluk. "Chceš aby se o našem světě dozvěděli nezasvěcení..?" zašeptal že ho bylo sotva slyšet. "A co jste vlastně zač?" zeptal se ještě když si všiml i Jesseho. "No... " začala Rachel. "Chceme projít skrz." řekla najednou Jess když se přiblížil k sestře a záhadnému klukovi. Rachel zvedla obočí v údivu že tak rychle změnil názor. Potom rychle koukla na toho kluka a přikývla. "Je mi jasné, že chcete projít... ale dobrá na otázky bude čas jindy a hlavně na jiném místě. A ty vypadáš jako chytrá čarodějka, tak bys měla vědět co a jak ve světě lidí... Tak pojďte protáhnu Vás, půjdem po jednom a rozeběhnete se proti zdi..." Jess a Rachel se po sobě podívali a ani se nehnuli. "Co je s Váma?" zeptal se ten kluk, když je viděl zkoprnělý. "Moje chyba, jmenuju se Harry Potter, ale už pojďmě, za chvíli se tu budou hrnout davy čarodějů a čarodějek.." řekl Harry a postrčil Rachel. "Nuže dobrá..." zašeptala "Uvidíme se brzo bráško.." dodala ještě a rozeběhla se proti zdi. V zápětí byla ta tam. Jess užasl ještě víc. "Pááni..." hlesl. A připravoval se že se také s vozíkem se zavazadly také rozběhne, když v tom se za nimi ozvalo zaskřípění vozíku. Jess s Harrym se otočili za tím zvukem. "Neville, rád tě zase vidím..." pozdravil tmavovlasého chlapce s jizvou na čele Harry. "Jak se ti daří, co prázdniny?" Neville jen pokrčil rameny. "Harry Jamesi Pottere!" ozvalo se z druhého konce nástupiště. "Tati..." hlesl Harry. "Kolikrát ti mám opakovat, abys nechal chudáka Nevilla na pokoji s těmi svými hloupými otázkami!" Harry zvedl oči v sloup. "Nebuď drzý, mladíku.. a kdo je tohle?" zeptal se Harryho otec když si všiml Jesseho. "To je to co jsem předtím říkal že se to tu začne hemžit čaroději..." zašeptal neslyšně na vysvětlenou Jessemu. "To je.. no... " teď si Harry uvědomil že nezná Jesseho jméno. "Jess.." doplnil rychle Jess Harryho "Jess Cleever." Harryho otec si Jesseho zkoumavě prohlédl. "Jedeš do Bradavic poprvé Jesse?" Už už chtěl Jess přikývnout, ale Harry ho předběhl. "Copak nevíš, tati, že Jess je můj nejlepší kámoš? Přeci ten s kým se nejvíc bavím..." Jess přikyvoval aby to vypadalo věrohodně. "Nu když to říkáš synu.. Neville, můžeš projít, teď je to bezpečné..." řekl nakonec Harryho otec a Neville zmizel jako předtím Rachel. "Měj se synu, a žádný porušování školního řádu, vy dva!" a oba si změřil pohledem, v zápětí na ně ale spiklenecky mrkl. "Jasně tati, pozdravuj mámu.." Otec přikývl a odešel. Jess a za ním i Harry prošli konečně turniketem na nádraží 9 a třičtvrtě.
Jess nemohl uvěřit svým očím, ale vzpamatoval se rychle. "Rachel!" volal svou sestru, ale ta nebyla k nalezení. Byla vidět jen velká červená parní lokomotiva s miliony malých i velkých čarodějů a čarodějek. "Rachel!!" zkusil znovu Jess. "Však ona se objeví." uklidnil ho Harry "Navíc myslím, že je s Nevillem... Pojď se mnou." doplnil a odtáhl překvapeného Jesseho do prvního vagonu pro prefekty.