->1. a 2. otázka-lit<-

3. prosince 2006 v 19:03 |  Maturitní otázky
1. Nejstarší literární památky Světa
Sumerská literatura (také Mezopotamská)
nejstarší literatura je to 4 - 2 tisíciletí před naším letopočtem na území dnešního Iráku. Sumerům se přičítá vynález písma, zprvu obrázkového, později klínového, dochováno na hliněných tabulkách. Psali - Eposy, hymny, lékařské recepty. Nejstarší je Epos o Gilgamešovi - polobůh hledající nesmrtelnost, po mnoha dobrodružstvích se dostane až k Isis, bohyni podsvětí a ta mu poví, že nesmrtelnosti již dosáhl svými skutky, které přetrvají v paměti lidí.
Staroegyptská (území severní Afriky)
na papyrech a stěnách chrámů, hieroglyfické písmo, milostná poezie a náboženské texty
Hebrejská
je mostem mezi nejstaršími kulturami, je nejmladší z literatur, nejdůležitější literární památkou je hebrejská bible. Starý zákon- později součástí bible
Tóra - pět knih Mojžíšových
Prorokův soubor - (skutky proroků v dějinách Izraele - Izariáš, Zachariáš..)
Svaté spisy (Pět svátků, Žalmy)
Čínská literatura
kánon Tripitaka Mnich Tripitaka putuje do ráje pro posvátné knihy, cestou zkrotí kamenného opilčího démona, který se k němu přidá. Dalšími společníky se stávají mnich Písek a Čuník - napůl člověk, napůl vepř. Společně musí přetrpět devadesát devět strastí, než dosáhnou cíle.
čínské znakové písmo, čínské básně - Kniha písní
Literatura Perská
Avesta - sbírka náboženských textů, jsou to mýty a představy o vzniku světa, člověka, přírodních jeve o životě pozemském i posmrtném

Indická literatura
tvořena hymnami = védy
indické Eposy : Mahábhárata, Rámájana
Řecká literatura
Období archaické
Homér
epos Ilias - vypravuje epizodu z desetiletého boje o Tróju, město nakonec padne díky lsti s koněm
Odysea - líčí Odyseuv návrat od Troje na rodnou Ithaku. Jeho žena Penelopé na něj po celou dobu věrně čekala. Odyseus se vrátí a prokáže se tím, že dokáže napnout svůj luk.
Sapfó
Písně - zachovány jen zlomky díla, zvána desátou múzou, pochází z ostrova Lesbos
Ezop
bajky - příběhy o zvířatech, kterým se připisovaly lidské vlastnosti, v závěru je poučení. O příliš šetrném vlkovi a mnoho jiných
Období attické
rozkvět otrokářské demokracie - Athény
slavnosti zasvěcené Dionýsovi, postupem se z nich vyvinulo divadelní představení - tragédie - v původním slova smyslu píseň kozlů. Z žertovných a satirických písní - komedie.
Tragédie:
Aischylos
Oresteia - jeden hrdina z Trojské války přijde domů a je zabit svou nevěrnou manželkou a jejím novým druhem. Jeho syn později pomstí jeho smrt a odchází se očisti před bohy.
Sofokles
Král Oidipus - zabije svého otce a vezme si svou matku, když se dovídá pravdu vypíchne si oči a odchází do vyhnanství. Jeho matka se zabije.
Antigona - pohřbí svého bratra i přes královský zákaz, za to má být zaživa zazděna do královské hrobky, věštec oznamuje zlobu bohů a král svůj rozkaz odvolává, ale Antigona je již mrtvá.
Euripides
Médea - Médea pomohla Iásonovi získat zlaté rouno, utekla s ním ve víře, že ji Iáson miluje, ten si však po návratu domů chce vzít jinou, Médea ji lstí zabije, a zabije i dvě děti, které má s Iásonem
Komedie:
Aristofanes
Jezdci, Žáby, Mír - kritika přetvářky
Historie:
Herodotos
otec historie,
Thukydides
Dějiny Peloponéské války
Filosofie:
Platón
Jméno, Ústava (idealismus)
Aristoteles
pokračovatel Platóna a jeho žák, vychovatel Alexandra Makedonského.
Potřebuješ větší říši, Makedonie je pro tebe moc malá.
díla Poetika a Rétorika.
Období helénistické
Menandros
Nová komedie
Exaktní vědy:
Archimédes, Eukledidés, Thales z Milétu
Římská literatura
(není tak bohatá, jako řecká, přebírala hotové útvary a témata od Řeků)
Období staré
Překlady z řečtiny:
Plautus
hlavní tvůrce římské komedie, vnáší zpěv - tím tvoří prapůvod operety
díla: Vychloubačný voják a Komedie o hrnci.
Období klasické (zlatý věk)
Gaius Julius Caesar
zápisky o válce Galské
Cicero
největší římský řečník, odpůrce Caesara, vytříbený sloh - Ciceronská latina v pozdější době vzorem dokonalé latiny
Horatius
Ódy, (ironie, lehká satira) eposy s kritickým zaměřením,
Publius Vergilius Maro
Aeneis - báseň o vzniku Říma - pochlebuje císaři Augustu Oktaviánovi, že je potomkem poloboha Aenease, který přežil zkázu Troje a založil si Řím
Zpěvy pastýřské
Zpěvy rolnické
Publius Ovidius Naso
Umění milovat
Proměny - soubor příběhů v každém nějaká metamorfóza, převyprávění 250 řeckých a římských bájí, trvalá inspirace světové literatury - láska
Kalendář - nedokončený soubor básní a legend vysvětlujících svátky a vznik souhvězdí. Skončil u znamení ryb, pak vypovězen císařem do Konstance, protože kritizoval život u císařského dvora.
Období postklasické
pozvolný úpadek Říma, odumírání antické kultury, životní názor ovlivněn křesťanstvím.
Seneca
římský filosof a dramatik, zastánce filosofie absolutní životní rovnováhy
Petronius
dílo Satiricon, je to román, zobrazuje rozmařilého a nevzdělaného zbohatlíka
Tacitus
autor historických spisů
2. Česká literatura od nejstarších dob po doby husitské
Křesťanství poskytovalo středověkému člověku nejen představu o Bohu a posmrtném životě, ale i názor na uspořádání lidské společnosti. Podle představ křesťanské nauky je společenský řád (duchovní, páni, poddaní) dán Bohem a člověk se mu musí podřídit. Do náboženských představ pronikaly však postupně názory světských vrstev, začala se objevovat satira namířená proti křesťanskému odříkání života a vůbec proti církvi, která musela slevovat ze svých ideálů.
Staroslověnské písemnictví a literatura doby románské
Roku 862 vyslal velkomoravský kníže Rastislav posly do Byzance, aby přivedly muže, který bude učit křesťanství v řeči lidu srozumitelné. Chtěl se tak do jisté míry zbavit i nátlaku ze strany západu (konkr. východofranské říše), ačkoliv Velká morava byla kulturně i hospodářsky vyspělý stát.
KONSTANTIN (později Cyril) a METODĚJ přišli r. 863, aby nově zorganizovali moravské křesťanství.
Oba znali slovanské nářečí a byli vzdělaní. Přinesli hotové překlady náboženských textů (části bible). Učili ve staroslověnštině, psali hlaholicí (upravené z řecké abecedy).
předmluva k evangeliu - Proglas
ŽIVOT KONSTANTINŮV a ŽIVOT METODĚJŮV - legendy jsou zaměřeny životopisně a polemicky na obranu jejich díla. Sepsali je v Sázavském klášteře, proslaveném působením opata Prokopa.
Literární památky staroslověnské, vzniklé na české půdě, zpracovávají zejména životy českých světců, sv. Ludmily a sv. Václava.
LEGENDA O SV. VÁCLAVU (staroslověnská, napsaná těsně po jeho smrti)
ŽIVOT A UMUČENÍ SV. VÁCLAVA A BABIČKY JEHO SV. LUDMILY (mladší-z konce 10. století je důležitým pramenem poznání českých dějin). Jedná se o časně feudální literaturu - hrdina světec.
nejstarší duchovní píseň HOSPODINE POMILUJ NY (vnikla koncem 10. století a nese znaky staroslověnštiny, ve starším středověku plnila funkci národní hymny)
KOSMAS (asi 1045-1125)
byl prvním kronikářem a zakladatelem českého dějepisectví. Psal latinskou KRONIKU ČESKOU. Dílo je důkazem vítězství latinské kultury v našich zemích. Protože byl Kosmas církevním hodnostářem, dílo je tím částečně ovlivněno (tendenčnost hodnocení panovníků, soupeření církve s panovníkem o moc), ale naopak byl vlastencem a neodcizil se lidu. Kosmas výborně vypráví, prokládá text anekdotami, píše prózu s časovaným veršem.
glosy - první překlady krátkých spojení v národním jazyce z poč. 12. století
SVATÝ VÁCLAVE, VÉVODO ČESKÉ ZEMĚ - česká duchovní píseň z 12. století je začátkem slovesné tvorby v národním jazyce.
V období raného feudalismu byla církev jediným nositelem vzdělanosti. Školy vznikaly při klášterech a kostelech, učili jen základní vědomosti. Ve stavitelství se uplatňuje románský sloh.
Česká veršovaná epika
Neznámý český skladatel vytvořil veršovaný epos ALEXANDREIS. Nastiňuje v obraze hrdinského krále (asi myslel Přemysla Otakara II.) i soudobé otázky. Epos napsal pravděpodobně příslušník vysoké šlechty. Obává se o budoucnost Čech ze strany německých přistěhovalců.
Důraznější obava zazněla v první veršované kronice: KRONIKA DALIMILOVA, která pochází z prvních let vlády Jana Lucemburského. Zachycuje vlastenecky české dějiny od praotce Čecha až do r. 1314. Poslání bylo vytvořit aktuální společensko - kritické dílo, které by působilo hlavně na postoj šlechty v otázkách statečnosti a národní rozhodnosti. Tvůrce kroniky byl pravděpodobně vlastenecký šlechtic, psal přístupnou formou, ale často si ve svém díle pomáhal fantazií, proto není Dalimilova kronika tak přesná, jako kronika Kosmova.
Vyvrcholení gotické slovesné kultury v Čechách
Gotika u nás hlavně ve stavitelství. Ve společnosti už za vlády Karla IV. se přiostřují rozpory ve snaze o "nápravu mravů". Feudálové se staví proti králi (Václav IV. = syn), ve městech řemeslníci proti boháčům.
Soudobé legendy kupí zázrak na zázrak, střídají krvavé scény s milostnými... Tvoří se dvě větve: rytířské eposy s konzervativními snahami a satirická produkce napadající dobové nedostatky.
Legendární tvorba navazuje na starší tradice, je podporována Karlem, vyjadřuje feudální vztah k životu a druhý proud je zaměřen na domácí problematiku a je vyložen přístupnější formou. (protiklad legendy o sv. Kateřině a sv. Prokopu)
LEGENDA O SV. KATEŘINĚ - o lásce krásné urozené Kateřiny ke Kristu, odmítne císaře a zemře jako mučednice (křesťanský ideál).
LEGENDA O SV. PROKOPU - líčí život opata, v jehož klášteře se dlouho uchovávala staroslověnská vzdělanost.
MASTIČKÁŘ (pol. 14. stol.) obraz středověkého trhu, skladba zesměšňuje středověké podvodné lékaře, podává výstižný obraz ze života městské chudiny, ale nechce útočit proti společnosti, chce jen pobavit.
Žákovská poezie (popěvky, básně, satiry) většinou zesměšňuje privilegované vrstvy, šlechtu a duchovenstvo, dovede se vysmát všemu, většinou latinsky.
PÍSEŇ VESELÉ CHUDINY nouze nutí žáky žebrat i o práci
PODKONÍ A ŽÁK satira z konce 14. stol. srovnává formou sporu mezi žákem a panským sluhou přednosti jejich postavení. Řešení: v nouzi jsou vlastně oba. face="Wingdings">L
TKADLEČEK je nejnáročnější prozaická skladba staročeské literatury koncipovaná formou sporu. Tvoří jakousi prozaickou analogii legendy o sv. Kateřině.
2. polovina 14. století světská milostná lyrika Závišova píseň napsal první známý hudební skladatel mistr Záviš ze Zap.
Rytířské eposy doby Karlovy zpracovávají příběhy z doby Artušovy - rozsáhlé básně Tristram a Izalda, Tanderiáš a Floribella.
Próza je reprezentována Trojanskou kronikou, líčící Tróju jako středověké město. Stala se první tištěnou knihou v Čechách (1468).
Pro tuto dobu je charakteristický vstup městského stavu do literatury a vznik kritických děl. Je do doba nápravných snah, mravokárného a satirického veršování.
Kritika se vyskytuje už v Hradeckém rukopisu (kol. 1340)
Satiry o řemeslnících a konšelích - neznámý skladatel zde kritizuje některé nedostatky v životě městské společnosti. odsuzuje nepoctivost a nesvědomitost příslušníků některých povolání i úplatnost členů městské správy.
DESATERO - ještě prohlubuje tento kritický pohled. Sleduje postupně celou středověkou společnost od duchovních přes šlechtu až k sedlákům, přičemž nikdo neobstojí před výtkou, zvlášť silně obviňuje šlechtu a kláštery.
Vyvrcholením úsilí přiblížit nábožensky odborné texty lidu je dílo Tomáše ze štítného (zemř. kol. 1409) Napsal Knížky šestery a Řeči besední.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama