Prosinec 2006


->3. maturitní otázka-lit<-

3. prosince 2006 v 19:07 Maturitní otázky
3. Česká literatura od doby husitské do pol. 17. století
vyvrcholení moci církve, vnitřní úpadek, projevují se snahy o nápravy
vznik lidových sekt, návrat k prvokřesťanským ideálům - požadavek chudoby církve - pronásledování ze strany církve - většinou pak končí na hranici jako kacíři
snahy se však projevují i v církvi - činnost Františka z Assisi (požadavek naprosté chudoby a tělesné práce = františkánský řád), dále učená kritika církevních zlořádů v univerzitách (Paříž, Oxford), čeští studenti - šíření knih Johna Viklefa
v Čechách vedlo bohatství církve k vyvolávání nepokojů a závisti, to vedlo k nepokojům mezi všemi vrstvami, církev nejsilnější feudální moc, nesmírné bohatství, vlastník skoro poloviny půdy.
Mistr Jan Hus
asi 1371 - 1415
z Husince u Prachatic
vystudoval artistickou fakultu - mistr svobodných umění, potom bohosloví a stal se knězem
působil jako univerzitní profesor, zvolen také rektorem univerzity
ve své učitelské praxi psal latinsky - aby bylo srozumitelné více vzdělaným lidem
kazatelské působení v kapli Betlémské od roku 1402 - neváhal kritizovat bohaté církevní hodnostáře i rozmařilost zámožného panstva. Kázání strhovala lid, měšťany i nižší šlechtu - působila radikálně na jejich názory.
Hus vystupoval ostřeji a v českém jazyce, zesílily proti němu útoky církevní vrchnosti - odpor vysoké hierarchie budil hlavně Husův požadavek církevní chudoby a jeho obhajoba Viklefových knih (anglický profesor, který dokazoval, že se církev odchýlila od učení a praxi prvních křesťanů)
Napětí mezi Husem a jeho odpůrci vyvrcholilo 1412 - vystoupil nebojácně proti kramaření s odpustky - pouliční bouře proti hlasatelům odpustků - papež uvalil na Husa interdikt - Hus se odvolal ke Kristu, ale protože se od něho odvrátil král Václav IV, opustil Prahu a uchýlil se na Kozí Hrádek a Krakovec, psal díla a kázal venkovskému lidu. Na jaře 1414 vyzval císař Zikmund Husa, aby se ospravedlnil před církevním koncilem v Kostnici - koncil jej nařknul z kacířství. Hus na svých názorech trval a proto byl 6. července 1415 upálen
Husovo dílo - rozvoj a růst ideologie - dalo základ husitskému hnutí
Latinské traktáty - dotýkají se závažných soudobých otázek
- původně učené pojednání o náboženských otázkách, označení pro teoretickou práci, která objasňuje důležitý problém v oboru věd, nebo umění
O církvi - souhrn kritických názorů na poslání církve, tyto názory se staly podkladem obžaloby v Kostnici
Výklad viery, desatera a páteře - český spis, příležitost k úvahám o otázkách opravdového mravního života i podnět ke kritice společnosti
Knížky o svatokupectví - odsuzuje obsazování církevních úřadů za peníze a braní poplatků za náboženské úkony, kritizuje celou soudobou společnost
Význam Husovy kazatelské činnosti
působení v kapli Betlémské
přímý vliv na růst revolučního smýšlení lidu
Postila, to jest výklad svatých čtení nedělních
napsána, když mu bylo zakázáno kázat
velký sborník kázání napsaných pro knižní účely
postila - tzn. po oněch slovech
kniha obsahující výklady a kázání na výňatky z evangelia a epištol
kázání totiž následovalo po slovech evangelia jako jejich výklad, dokládaný z denního života
Listy - česky i latinsky
dopisy přátelům z Kostnice
dokreslují jeho osobnost
upřímné, věří ve vítězství dobra
Význam Husa
zasáhl do vývoje spisovné češtiny přiblížením jazyka svých spisů hovorové řeči
všímal si čistoty řeči
nahradil spřežkový pravopis diakritickým š - ss
Hus vycházel z dobových náboženských představ - pán, který není spravedlivý, nemá vládnou svým poddaným. Sám nepomýšlel na boj proti feudalismu, podpořil revoluční hnutí, zdůraznil poznání pravdy rozumem proti slepé autoritě. Přispěl k rozvoji vzdělávací literatury v národním jazyce a ještě více působil mravním příkladem
HUSITSKÁ LITERATURA
Husova smrt sjednotila většinu národa v odporu proti církvi a urychlila vření mezi lidem v Praze i na venkově. nejrevolučněji si počínala městská chudina pod vedením Jana Želivského a venkovský lid strhovaný ohnivými kazateli - Martin Húska - na cestu revoluce. Byly dva druhy hnutí Chiliastické - proti konci světa, na kopcích, proti hrozícímu nebezpečí
křižácké války - středisko husitských radikálů, nově založené město Tábor.
Znaky husitské literatury
zlidovění - úzké sepětí se společenským bojem
z lidové tvorby mizí postava světce i dobrodružného rytíře - ztrácejí se útvary jako legenda, rytířský epos, drama
rozvíjí se duchovní píseň, satira, historický zpěv, kronika, traktát, polemika, postila
Zvláště bohatý je rozvoj lidového zpěvu - mnoho nových písní, které se staly účinným prostředkem agitace, mají sice náboženský obsah, ale tají politický a sociální smysl.
Jistebnický kancionál - zpěvník, dochována většina písní, obsahuje píseň Kdož jsú ti boží bojovníci, která byla jako bojový chorál husitských vojsk
Roudnický kodex - písňová tvorba, nově nalezený
Budyšínský rukopis - sborník, který obsahuje
žaloba koruny české
porok koruny české
hádaní Prahy s Kutnou Horou
1. a 2. proti Zikmundovi - zrádnému císaři a proti českým pánům
3. je nejvýznamnější - využití oblíbené formy sporu
Praha představuje krásnou ženu = pokrokové husitství
Kutná Hora - šeredka = stanovisko církve a kostnického koncilu
úkol: přesvědčit a získat kolísavé vzdělance pro husitskou věc
Tendenční husitská poezie řeší politické a náboženské otázky
HUSITSTVÍ
zasáhlo hluboce do společenského i kulturního života
pomáhalo češtině ve veřejném životě i v literatuře a dosáhlo toho, že čeština jako řeč veřejných listin, soudních a sněmovních jednání městských knih apod. vytlačila latinu
negativní dopad - izolovalo na delší čas naše země od ostatní Evropy a narušilo nadějný vývoj, k němuž jsme směřovali v době Karlově
40- 60 léta 15 století má ráz přechodné doby - zmenšená původní tvořivost, navazují se přerušené svazky s tvorbou předhusitskou, udržují se útvary typické pro husitskou literaturu, dále trvají ideové boje (kališníci versus táborité) mezi kališníky a katolíky na jedné straně proti jednotě bratrské, prohloubený zájem o životní realitu - zesvětštění literatury - záliba v cestopisech a zábavném čtení
VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ
Obrací se k německé a mezinárodní veřejnosti s ve spisech latinských, tak oslavil vítězství husitů v bitvě u Domažlic - Báseň vznešené koruny české = významné dílo husitského písemnictví
- zobrazil zděšený útěk křižáků, ale v závěru představil toužený obraz míru
Dále je autorem Husitské kroniky - o událostech let 1414 - 1422 z hlediska stoupence pražských umírněných kališníků
PETR CHELČICKÝ
odvrátil se s odporem od husitských bojů a odsoudil válku a celou soudobou společnost
pocházel z Chelčic u Vodňan
četl převážně spisy nebo latinské traktáty v českých překladech
v mládí svědkem Husova působení, znal i spisy Štítného, ale jeho kritický duch nepřijímal žádný názor pasivně, stýkal se s táborskými radikálními kazateli - vedl "hádání" s husitským arcibiskupem Rokycanou
literárně začal tvořit 1420, když husitský radikalismus dostupoval vrcholu
O boji duchovním - traktát - odmítl i spravedlivou válku a připustil jen odpor proti ďáblu - tzn. boj duchovní
O trojiem lidu - zamýšlí se nad celou společností, namířené proti středověkému rozdělení společnosti, které přijímají i husité, hlásá rovnost všech lidí
Postila - základní význam, obsahuje úvahy psané formou kázání, vidí protiklady soudobé společnosti ostřeji než Hus, kněží se podle něho starají jen o hromadění majetku
Siet viery - myšlenkově nejpropracovanějším a nejrozsáhlejším dílem, sieť = církev a pravá křesťanská víra, hlavními ničiteli jsou panovník a papež
První část - sleduje zesvětštění křesťanství a jak světská moc i církev jsou v rozporu s křesťanskou naukou
Druhá část - zkoumá jak jednotlivé společenské vrstvy přestupují zásady křesťanství
Při rozboru soudního stavu stojí na straně selských robotníků a drobných řemeslníků proti privilegovaným stavům. Kritizuje vysoké feudály, měšťany. Města jsou zdrojem zkázy, spravedlivou společnost tvoří jenom lidé tělesně pracující.
Chelčický je zásadový kritik, ale ve svých představách jak uspořádat lidskou společnost, nemá dost pochopení pro historický vývoj a realitu. Při domýšlení starokřesťanských zásad dospěl k nesprávnému názoru, že je třeba odmítat jakékoli násilí i obranou válku. Tato myšlenka vedla k trpnému přijímání bezpráví, některými myšlenkami ale předčil svoji dobu
VÁCLAV ŠAŠEK Z BÍŘKOVA
panoš, který v diplomatické družině cestoval po zemích západní Evropy
vznik cestopisu souvisel s prolomením izolace, která svírala Čechy v době husitských válek
Na základě Jiřího z Poděbrad se obnovily styky s ostatní Evropou
Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa - pouze překlad z latiny, původní dílo se nedochovalo, tento překlad se stal základem Jiráskovy knihy Z Čech až na konec světa.
Mnich ŘEHOŘ a JEDNOTA BRATRSKÁ
zvaný Krajčí, náboženský hloubavec
on a skupina lidí, která chtěla žít podle myšlenek Chelčického, byla nespokojená po revolučním hnutí
usadili se na pozemku Jiřího z Poděbrad pod vedením Řehoře
všichni tito vyznavači tělesně pracovali, nedbali o vyšší vzdělání, odmítali světské zákony, vojenskou službu i účast ve veřejném životě
později založili JEDNOTU BRATRSKOU
byli pronásledováni kališníky a katolíky, ale to nezlomilo jejich víru
říkali si bratři a sestry a za jediné závazné pravidlo života uznávali bibli
propukly spory, zda se má bezvýhradně dodržovat Chelčický, měli radikálnější postoj ke vzdělání,začali zakládat školy a vyvíjet literární činnost.
během 16 století se stali nejvýraznějšími nositeli kulturních a vzdělávacích snah. (začali šířit i myšlenky humanismu.

Jan Ámos KOMENSKÝ
největší spisovatele pobělohorské emigrace
filosof, pedagog, překladatel, historik i originální autor, ideolog a básník
hmotně zabezpečen, předpoklady ke vzdělání, brzy však osiřel, v 16 na bratrskou školu v Přerově, kněze dostudoval ve Fulneku
poslední biskup jednoty bratrské
žil v době, kdy se projevovala krize středověkého názoru,
dostával se do rozporu mezi tradicí a pokrokem, který ho doprovázel celý život
narodil se v Nivici (1592 - 1670)
v roce 1621 musel uprchnout se ženou a dvěmi dětmi do Fulneku, tím ztratil část rukopisů a celou knihovnu - žena a děti mu umírají na mor
v roce 1628 se usadil v polském Lešně, ale stále doufal, že se jednou bude moci vrátit do své vlasti
další rány osudu: zemřela mu druhá žena a byl uzavřen vestfálský mír, kterým skončila třicetiletá válka
při požáru v Lešně pozbyl větší části svých rukopisů ale hlavně slovníku Poklad českého jazyka a některých prací, v nichž chtěl shrnou všechny tehdejší vědní obory
po odchodu z Lešna našel útočiště v Amsterodamu
Listové do nebe - zamýšlel se nad situací chudých a nad rozporem rozumu a náboženského citu doléhaly na něj pobělohorské otázky
Labyrint světa a ráj srdce - rozsáhlá jinotajná skladba, znázorňující autorovu pouť světem, zobrazeným alegoricky jako město, vznikla z osobních tísnivých dojmů, ale i z kritického pohledu na soudobý stav společnosti (provází jej Všudybyl a Mámení)
Dveře jazyků otevřené - malá encyklopedie, průkopnická svou metodou věcného učení, odvrhl staré metody učení "biflováním", účinnější výuka jazyka a zároveň poučení o skutečném světě, psaná latinsky
Svět v obrazech - dovršení učebnice Dveřej jazyků otevřené, původně to byla učebnice latiny, ale později se stala vzorem učebnice cizích jazyků vůbec. Pro větší názornost používá Komenský ilustrace. Celé latinsky a s obrázky.
Didaktika velká - pedagogické zásady - škola má být přístupná všem, rozdělení žáků podle věku, od názornosti a jednoduchosti ke složitějšímu a abstraktnímu, snížení počtu žáků ve třídě, názornost v praxi a výuka v mateřštině
Nejdokonalejší metoda jazyků - Linguarum methodus novissima, obsahuje metodické úvahy i praktické návody
Informátorium školy mateřské - kniha určená především matkám a chůvám, jako jeden z prvních pedagogů upozornil na význam výchovy v době předškolní a zdůraznil důležitost estetické výchovy v tomto útlém věku
Hlubina bezpečnosti - Centrum securitatis - čím více se člověk vzdaluje od středu jistoty, Boha, tím více propadá zmatkům a točí se v bludném kruhu
O poezii české - přebásnění latinských žalmů a poučení
Divadlo světa, poklad jazyka českého, amfiteátr světa - zbyly jenom trosky

->1. a 2. otázka-lit<-

3. prosince 2006 v 19:03 Maturitní otázky
1. Nejstarší literární památky Světa
Sumerská literatura (také Mezopotamská)
nejstarší literatura je to 4 - 2 tisíciletí před naším letopočtem na území dnešního Iráku. Sumerům se přičítá vynález písma, zprvu obrázkového, později klínového, dochováno na hliněných tabulkách. Psali - Eposy, hymny, lékařské recepty. Nejstarší je Epos o Gilgamešovi - polobůh hledající nesmrtelnost, po mnoha dobrodružstvích se dostane až k Isis, bohyni podsvětí a ta mu poví, že nesmrtelnosti již dosáhl svými skutky, které přetrvají v paměti lidí.
Staroegyptská (území severní Afriky)
na papyrech a stěnách chrámů, hieroglyfické písmo, milostná poezie a náboženské texty
Hebrejská
je mostem mezi nejstaršími kulturami, je nejmladší z literatur, nejdůležitější literární památkou je hebrejská bible. Starý zákon- později součástí bible
Tóra - pět knih Mojžíšových
Prorokův soubor - (skutky proroků v dějinách Izraele - Izariáš, Zachariáš..)
Svaté spisy (Pět svátků, Žalmy)
Čínská literatura
kánon Tripitaka Mnich Tripitaka putuje do ráje pro posvátné knihy, cestou zkrotí kamenného opilčího démona, který se k němu přidá. Dalšími společníky se stávají mnich Písek a Čuník - napůl člověk, napůl vepř. Společně musí přetrpět devadesát devět strastí, než dosáhnou cíle.
čínské znakové písmo, čínské básně - Kniha písní
Literatura Perská
Avesta - sbírka náboženských textů, jsou to mýty a představy o vzniku světa, člověka, přírodních jeve o životě pozemském i posmrtném

Indická literatura
tvořena hymnami = védy
indické Eposy : Mahábhárata, Rámájana
Řecká literatura
Období archaické
Homér
epos Ilias - vypravuje epizodu z desetiletého boje o Tróju, město nakonec padne díky lsti s koněm
Odysea - líčí Odyseuv návrat od Troje na rodnou Ithaku. Jeho žena Penelopé na něj po celou dobu věrně čekala. Odyseus se vrátí a prokáže se tím, že dokáže napnout svůj luk.
Sapfó
Písně - zachovány jen zlomky díla, zvána desátou múzou, pochází z ostrova Lesbos
Ezop
bajky - příběhy o zvířatech, kterým se připisovaly lidské vlastnosti, v závěru je poučení. O příliš šetrném vlkovi a mnoho jiných
Období attické
rozkvět otrokářské demokracie - Athény
slavnosti zasvěcené Dionýsovi, postupem se z nich vyvinulo divadelní představení - tragédie - v původním slova smyslu píseň kozlů. Z žertovných a satirických písní - komedie.
Tragédie:
Aischylos
Oresteia - jeden hrdina z Trojské války přijde domů a je zabit svou nevěrnou manželkou a jejím novým druhem. Jeho syn později pomstí jeho smrt a odchází se očisti před bohy.
Sofokles
Král Oidipus - zabije svého otce a vezme si svou matku, když se dovídá pravdu vypíchne si oči a odchází do vyhnanství. Jeho matka se zabije.
Antigona - pohřbí svého bratra i přes královský zákaz, za to má být zaživa zazděna do královské hrobky, věštec oznamuje zlobu bohů a král svůj rozkaz odvolává, ale Antigona je již mrtvá.
Euripides
Médea - Médea pomohla Iásonovi získat zlaté rouno, utekla s ním ve víře, že ji Iáson miluje, ten si však po návratu domů chce vzít jinou, Médea ji lstí zabije, a zabije i dvě děti, které má s Iásonem
Komedie:
Aristofanes
Jezdci, Žáby, Mír - kritika přetvářky
Historie:
Herodotos
otec historie,
Thukydides
Dějiny Peloponéské války
Filosofie:
Platón
Jméno, Ústava (idealismus)
Aristoteles
pokračovatel Platóna a jeho žák, vychovatel Alexandra Makedonského.
Potřebuješ větší říši, Makedonie je pro tebe moc malá.
díla Poetika a Rétorika.
Období helénistické
Menandros
Nová komedie
Exaktní vědy:
Archimédes, Eukledidés, Thales z Milétu
Římská literatura
(není tak bohatá, jako řecká, přebírala hotové útvary a témata od Řeků)
Období staré
Překlady z řečtiny:
Plautus
hlavní tvůrce římské komedie, vnáší zpěv - tím tvoří prapůvod operety
díla: Vychloubačný voják a Komedie o hrnci.
Období klasické (zlatý věk)
Gaius Julius Caesar
zápisky o válce Galské
Cicero
největší římský řečník, odpůrce Caesara, vytříbený sloh - Ciceronská latina v pozdější době vzorem dokonalé latiny
Horatius
Ódy, (ironie, lehká satira) eposy s kritickým zaměřením,
Publius Vergilius Maro
Aeneis - báseň o vzniku Říma - pochlebuje císaři Augustu Oktaviánovi, že je potomkem poloboha Aenease, který přežil zkázu Troje a založil si Řím
Zpěvy pastýřské
Zpěvy rolnické
Publius Ovidius Naso
Umění milovat
Proměny - soubor příběhů v každém nějaká metamorfóza, převyprávění 250 řeckých a římských bájí, trvalá inspirace světové literatury - láska
Kalendář - nedokončený soubor básní a legend vysvětlujících svátky a vznik souhvězdí. Skončil u znamení ryb, pak vypovězen císařem do Konstance, protože kritizoval život u císařského dvora.
Období postklasické
pozvolný úpadek Říma, odumírání antické kultury, životní názor ovlivněn křesťanstvím.
Seneca
římský filosof a dramatik, zastánce filosofie absolutní životní rovnováhy
Petronius
dílo Satiricon, je to román, zobrazuje rozmařilého a nevzdělaného zbohatlíka
Tacitus
autor historických spisů
2. Česká literatura od nejstarších dob po doby husitské
Křesťanství poskytovalo středověkému člověku nejen představu o Bohu a posmrtném životě, ale i názor na uspořádání lidské společnosti. Podle představ křesťanské nauky je společenský řád (duchovní, páni, poddaní) dán Bohem a člověk se mu musí podřídit. Do náboženských představ pronikaly však postupně názory světských vrstev, začala se objevovat satira namířená proti křesťanskému odříkání života a vůbec proti církvi, která musela slevovat ze svých ideálů.
Staroslověnské písemnictví a literatura doby románské
Roku 862 vyslal velkomoravský kníže Rastislav posly do Byzance, aby přivedly muže, který bude učit křesťanství v řeči lidu srozumitelné. Chtěl se tak do jisté míry zbavit i nátlaku ze strany západu (konkr. východofranské říše), ačkoliv Velká morava byla kulturně i hospodářsky vyspělý stát.
KONSTANTIN (později Cyril) a METODĚJ přišli r. 863, aby nově zorganizovali moravské křesťanství.
Oba znali slovanské nářečí a byli vzdělaní. Přinesli hotové překlady náboženských textů (části bible). Učili ve staroslověnštině, psali hlaholicí (upravené z řecké abecedy).
předmluva k evangeliu - Proglas
ŽIVOT KONSTANTINŮV a ŽIVOT METODĚJŮV - legendy jsou zaměřeny životopisně a polemicky na obranu jejich díla. Sepsali je v Sázavském klášteře, proslaveném působením opata Prokopa.
Literární památky staroslověnské, vzniklé na české půdě, zpracovávají zejména životy českých světců, sv. Ludmily a sv. Václava.
LEGENDA O SV. VÁCLAVU (staroslověnská, napsaná těsně po jeho smrti)
ŽIVOT A UMUČENÍ SV. VÁCLAVA A BABIČKY JEHO SV. LUDMILY (mladší-z konce 10. století je důležitým pramenem poznání českých dějin). Jedná se o časně feudální literaturu - hrdina světec.
nejstarší duchovní píseň HOSPODINE POMILUJ NY (vnikla koncem 10. století a nese znaky staroslověnštiny, ve starším středověku plnila funkci národní hymny)
KOSMAS (asi 1045-1125)
byl prvním kronikářem a zakladatelem českého dějepisectví. Psal latinskou KRONIKU ČESKOU. Dílo je důkazem vítězství latinské kultury v našich zemích. Protože byl Kosmas církevním hodnostářem, dílo je tím částečně ovlivněno (tendenčnost hodnocení panovníků, soupeření církve s panovníkem o moc), ale naopak byl vlastencem a neodcizil se lidu. Kosmas výborně vypráví, prokládá text anekdotami, píše prózu s časovaným veršem.
glosy - první překlady krátkých spojení v národním jazyce z poč. 12. století
SVATÝ VÁCLAVE, VÉVODO ČESKÉ ZEMĚ - česká duchovní píseň z 12. století je začátkem slovesné tvorby v národním jazyce.
V období raného feudalismu byla církev jediným nositelem vzdělanosti. Školy vznikaly při klášterech a kostelech, učili jen základní vědomosti. Ve stavitelství se uplatňuje románský sloh.
Česká veršovaná epika
Neznámý český skladatel vytvořil veršovaný epos ALEXANDREIS. Nastiňuje v obraze hrdinského krále (asi myslel Přemysla Otakara II.) i soudobé otázky. Epos napsal pravděpodobně příslušník vysoké šlechty. Obává se o budoucnost Čech ze strany německých přistěhovalců.
Důraznější obava zazněla v první veršované kronice: KRONIKA DALIMILOVA, která pochází z prvních let vlády Jana Lucemburského. Zachycuje vlastenecky české dějiny od praotce Čecha až do r. 1314. Poslání bylo vytvořit aktuální společensko - kritické dílo, které by působilo hlavně na postoj šlechty v otázkách statečnosti a národní rozhodnosti. Tvůrce kroniky byl pravděpodobně vlastenecký šlechtic, psal přístupnou formou, ale často si ve svém díle pomáhal fantazií, proto není Dalimilova kronika tak přesná, jako kronika Kosmova.
Vyvrcholení gotické slovesné kultury v Čechách
Gotika u nás hlavně ve stavitelství. Ve společnosti už za vlády Karla IV. se přiostřují rozpory ve snaze o "nápravu mravů". Feudálové se staví proti králi (Václav IV. = syn), ve městech řemeslníci proti boháčům.
Soudobé legendy kupí zázrak na zázrak, střídají krvavé scény s milostnými... Tvoří se dvě větve: rytířské eposy s konzervativními snahami a satirická produkce napadající dobové nedostatky.
Legendární tvorba navazuje na starší tradice, je podporována Karlem, vyjadřuje feudální vztah k životu a druhý proud je zaměřen na domácí problematiku a je vyložen přístupnější formou. (protiklad legendy o sv. Kateřině a sv. Prokopu)
LEGENDA O SV. KATEŘINĚ - o lásce krásné urozené Kateřiny ke Kristu, odmítne císaře a zemře jako mučednice (křesťanský ideál).
LEGENDA O SV. PROKOPU - líčí život opata, v jehož klášteře se dlouho uchovávala staroslověnská vzdělanost.
MASTIČKÁŘ (pol. 14. stol.) obraz středověkého trhu, skladba zesměšňuje středověké podvodné lékaře, podává výstižný obraz ze života městské chudiny, ale nechce útočit proti společnosti, chce jen pobavit.
Žákovská poezie (popěvky, básně, satiry) většinou zesměšňuje privilegované vrstvy, šlechtu a duchovenstvo, dovede se vysmát všemu, většinou latinsky.
PÍSEŇ VESELÉ CHUDINY nouze nutí žáky žebrat i o práci
PODKONÍ A ŽÁK satira z konce 14. stol. srovnává formou sporu mezi žákem a panským sluhou přednosti jejich postavení. Řešení: v nouzi jsou vlastně oba. face="Wingdings">L
TKADLEČEK je nejnáročnější prozaická skladba staročeské literatury koncipovaná formou sporu. Tvoří jakousi prozaickou analogii legendy o sv. Kateřině.
2. polovina 14. století světská milostná lyrika Závišova píseň napsal první známý hudební skladatel mistr Záviš ze Zap.
Rytířské eposy doby Karlovy zpracovávají příběhy z doby Artušovy - rozsáhlé básně Tristram a Izalda, Tanderiáš a Floribella.
Próza je reprezentována Trojanskou kronikou, líčící Tróju jako středověké město. Stala se první tištěnou knihou v Čechách (1468).
Pro tuto dobu je charakteristický vstup městského stavu do literatury a vznik kritických děl. Je do doba nápravných snah, mravokárného a satirického veršování.
Kritika se vyskytuje už v Hradeckém rukopisu (kol. 1340)
Satiry o řemeslnících a konšelích - neznámý skladatel zde kritizuje některé nedostatky v životě městské společnosti. odsuzuje nepoctivost a nesvědomitost příslušníků některých povolání i úplatnost členů městské správy.
DESATERO - ještě prohlubuje tento kritický pohled. Sleduje postupně celou středověkou společnost od duchovních přes šlechtu až k sedlákům, přičemž nikdo neobstojí před výtkou, zvlášť silně obviňuje šlechtu a kláštery.
Vyvrcholením úsilí přiblížit nábožensky odborné texty lidu je dílo Tomáše ze štítného (zemř. kol. 1409) Napsal Knížky šestery a Řeči besední.

->výtah<-

3. prosince 2006 v 18:53 Referáty
Lidská populace a prostředí
Lidská populace
Na konci roku 2000 žilo na světě více než 6 miliard lidí. Ročně tento počet stoupá téměř o 100 miliónů. Lidská populace stále ještě roste exponenciálně, i když tempo růstu se nepatrně zmenšuje. Prognózy světového populačního vývoje jsou s rozumnou mírou spolehlivosti vypracovány zhruba na 30 let dopředu. Pro další období se může uplatnit mnoho faktorů, které mohou podstatně změnit výsledky předpovědi.
Demografický vývoj je nestejný v různých částech světa. Největší přírůstek je v nejchudších rozvojových státech. Vyspělé státy mají populaci již stabilizovanou. Obyvatelstvo vyspělých zemí má podstatně vyšší věkový průměr. Jestliže je naopak v populaci velký podíl mladých lidí, znamená to nevyhnutelně růst populace v několika následujících desetiletích.
Rychlý růst světové populace je pravděpodobně vůbec nejhrozivějším problémem dnešní civilizace, nejdůležitější, byť mnohdy nepřímou příčinou zhoršování ŽP a narušení globálních biosférických systémů. Všechny státy světa mají strategii populační politiky. Všeobecně platí zásady humánního přístupu: násilné metody jako byly uplatňovány v Číně, nelze schvalovat. Nejdůležitějším předpokladem postupné stabilizace počtu lidí je postoj samotných rodin, které musejí dospět k závěru, že prostě víc dětí nechtějí. Především musejí ztratit ekonomické důvody pro mnoho dětí, což je v nejchudších zemích dosud jediní způsob, jak se zabezpečit pro stáří. Klíčem k nápravě je celkový ekonomický rozvoj, vzdělání - zejména žen, snížení dětské úmrtnosti a odstranění nejhorší chudoby. K řešení vede i uzavírání manželství, početí dětí v pozdějším věku a technické prostředky antikoncepce.
Rostoucí podíl lidí bydlí ve městech (zhruba 3/4). S rychlou migrací do měst jsou spojeny obrovské problémy, protože noví příchozí nemají práci, žijí na ulicích bez základních hygienických zařízení (100 miliónů lidí).
Populační exploze
Problém populační exploze je některými lidmi považován za nejdůležitější, protože je to hlavní příčina všech ostatních problémů. Lidská populace opravdu roste exponenciálně a jestli se tento trend nezastaví, je otázkou času, kdy zdroje naší planety lidstvu už nebudou stačit.
Odhaduje se, že 8 000 let před naším letopočtem měla světová populace asi 5 miliónů lidí, kteří se živili sběrem přírodních produktů (kořínky, bobule atd.). Na počátku našeho letopočtu, se rozvojem zemědělství a chovu dobytka lidská populace rozrostla do počtu 200 miliónů lidí. V roce 1650 je počet obyvatel asi 500 miliónů. Od roku 1650 do roku 1950 populace vzrostla na pětinásobek a dosáhla 2,4 miliard obyvatel.
V druhé polovině dvacátého století mají rozvinuté země v průměru jednoprocentní přírůstek populace ročně, v rozvojových zemích je přírůstek 2,2 procentní (od koloniálních časů tam klesala úmrtnost, porodnost klesala jen mírně nebo zůstala stejná).
Tempo růstu počtu obyvatel ve světě dnes dosahuje průměrně 1,7 procenta, tzn. že populace se zdvojnásobí každých 41 let. Každý den přibývá necelých 300 tisíc lidí, každý rok se tak počet obyvatel planety zvýší o více než 90 miliónů. V roce 1971 měla planeta 3,7 miliardy lidí, v roce 1997 už 5,8 miliard, dnes je to přes 6 miliard.
Problém přelidnění poněkud zastírá dojem, že na ně nikdo neumírá. Když počátkem 70. let vlna tsunami zaplavila část pobřeží v Bangladéši, brali to lidé tak, že příčinou desetitisíců mrtvých byla vlna, ne husté osídlení na nevhodném místě. Potravinový problém je také velmi závažný a nejvíce viditelný. Hladomory a podvýživa v Africe a na dalších kontinentech zpochybňují všechny úspěchy naší civilizace. Kterýkoliv člověk na naší planetě má právo požadovat alespoň potraviny a věci nutné k přežití. Povinností lidí žijících v materiální zabezpečenosti je jim tyto věci poskytnout (je otázka, jestli není správné jim tyto věci poskytnout i násilnou cestou, proti vůli bezohledných vládců, kteří obyvatelstvo do bezprostředního ohrožení života hladem přivedli).
Dnes žije na Zemi asi 500 miliónů opravdu zabezpečených lidí s přebytkem potravin v Evropě, severní Americe, Austrálii a dalších rozvinutých oblastech. Na druhé straně žije na Zemi i asi miliarda lidí podvyživených, kteří nemohou dosáhnout plného fyzického zdraví. Tito lidé jsou negativně poznamenáni, včetně budoucích generací. Děti, které do věku pěti let trpí silnou podvýživou, mívají menší IQ. Hladem nejpostiženější jsou oblasti jihovýchodní Asie. Afrika je jediný kontinent, který od roku 1970 nevyrábí dostatek potravy pro svou výživu. Během hladomoru v Africe v roce 1973 poprvé v moderní době svět jako celek neměl dostatek potravin pro svou výživu, i kdyby byla rovnoměrně rozdělena. Tato situace se opakovala i v osmdesátých letech.
Řešení problému
Stejně jako příčinou přelidnění je chudoba, vyřešit tento problém může trvale udržitelný rozvoj v neindustrializovaných zemích a přijatelné materiální zajištění. Zatím všechny země, které překonaly demografickou vlnu (klesala úmrtnost, porodnost klesala jen mírně nebo zůstala stejná), svědčí o tom, že křivka růstu populace se láme při dosažení ročního hrubého domácího produktu ve výši asi 1 000 amerických dolarů na obyvatele. Přitom to není nikterak vysoká částka. Země, které dosáhnou této úrovně, si mohou dovolit sociální zajištění pro staré lidi, obyvatelé jsou zpravidla gramotní a svým dětem chtějí dopřát vzdělání. Rodiče touží mít méně dětí, aby jim mohli dopřát slušné materiální zabezpečení a vzdělání. Sami nejsou ochotni věnovat veškerý svůj čas jen práci a dětem, zájmy se rozšiřují. Většina obyvatel nepracuje v zemědělství a ti, kteří zde zaměstnáni jsou, nemusí nutně využívat levnou pracovní sílu svých dětí.


->hp and hg style<-

1. prosince 2006 v 16:39 Harry&Hermione
Nice song :-*
H&Hr
Wake up your smile - Rhianna
Every little thing you do